Daniel Tipelt
Slon Dharma a banány v noci
V Indii se Paul spřátelil se slonem, kterému říkali Dharma. Dharma byl výjimečný — narodil se totiž bez klů. (Sloní samci mívají dva velké zahnuté kly, ale Dharmovi prostě nenarostly. Indové takovému slonovi říkají makhna.)
Bez klů to ale Dharma neměl jednoduché. Když si ostatní samci hráli a postrkovali se klami, Dharma neměl čím odpovědět — a tak ho mezi sebe nebrali. Samice si ho taky moc nevšímaly. Dharma se proto většinu času toulal sám džunglí a hledal někoho, s kým by se mohl kamarádit.
Jednou v noci se v okolí tábora ozvalo strašidelné zařvání. Někde blízko hučel tygr. Ve dvě hodiny ráno, když všichni v Paulově táboře spali, zaslechl Paul, jak se kolem auta něco velkého šourá.
Byl to Dharma. Tygr ho vyděsil, a tak se uchýlil tam, kde se cítil bezpečněji — k lidem. Jenže Dharma nebyl klidný host. Začal kolem Jeepu vyvádět, převracet věci a jednu židli sebral chobotem a hodil ji jako kámen.
V autě měl Paul banány. Dharma šel k Jeepu, pomalu ho očichal a otočil se k Paulovi. V jeho velkých černých očích se daly číst jasné věci — jako by na Paula přímo mluvil:
„Vstaneš už konečně z té postele?"
Paul se ale v posteli ani nehnul. „Ne, Dharmo, nevstanu. Jsi dospělý slon. Zvládneš to sám."
V dálce tygr znovu zařval, dlouze a nepříjemně. Dharma se zatvářil uraženě:
„Potřebuju ty banány. Aby mi bylo líp."
A pak Dharma udělal něco, co Paul vůbec nečekal. Přistrčil rameno pod bok Jeepu, zatlačil — a celé auto zvedl na dvě kola. Stál tam, opřený o tunový Jeep, jako by to byla větvička. Podíval se Paulovi přímo do očí:
„Tak dáš mi ty banány, nebo ne?"
„Dharmo, prosím, polož to auto!" volal Paul a snažil se ho hladit po tváři. Dharma na chvilku auto skutečně položil. Ale jen na chvilku. V jeho pohledu Paul četl další větu:
„Dobře. Tak mě uhoď. Ukaž mi, kdo tu velí."
Paul ho samozřejmě neuhodil. (Praštit slona, který právě zvedl auto, by byl ten nejhloupější nápad na světě.) A protože ho neuhodil, Dharma se zhluboka nadechl — a Jeep zase zvedl. Tentokrát ještě o kousek výš.
Paul pochopil, že tenhle souboj vyhrát nemůže. Slon se přechytračit nenechá. Slon je prostě silnější. A tenhle slon má navíc strach z tygra a chce banány.
Paul se vzdal a banány Dharmovi vydal. Auto Dharma pomalu pustil, ale ne úplně — jen tak, aby se mohl ještě jednou na Paula vyčítavě podívat:
„Chceš, abych to udělal znovu? Vypadá to, že se ti líbí, když je auto kolečky nahoru."
Paul tu noc pochopil jednu důležitou věc. Slon Dharma možná nebyl mezi ostatními slony nejoblíbenější, ale s ním samotným se chytrostí vyhrát nedalo. Slon vyhrál — jen tím, že byl slon.
A Dharma? Spokojeně si snědl všechny banány, postavil se vedle Jeepu a čekal, až tygr odejde. Poprvé za dlouhou dobu nebyl sám.