Daniel Tipelt

Phiona Mutesi: Šachy ze slumu

5 min čtení

Holčička z Katwe

V březnu 1996 se v hlavním městě Ugandy — to město se jmenuje Kampala — narodila holčička. Říkali jí Phiona Mutesi. (Uganda je země ve východní Africe. Leží u rovníku a roste tam banánovník skoro v každé zahradě.)

Phiona vyrůstala v části Kampaly, které se říká Katwe. Katwe je slum — chudá čtvrť, kde se domky lepí jeden na druhý z plechu a hlíny, kde voda neteče z kohoutku a kde když zaprší, ulice se promění v bláto až po kolena. V Katwe se tehdy říkalo, že je to největší slum v hlavním městě.

Když byly Phioně asi tři roky, tatínek jí zemřel. Maminka Harriet zůstala sama se čtyřmi dětmi. Krátce po tatínkovi zemřela i Phionina starší sestra. Maminka neměla peníze ani na nájem, natož na školu.

Když ti je devět a nemáš co k jídlu

Phiona chodila do školy jen krátce. Když jí bylo devět let, maminka už nemohla školné platit. A tak Phiona školu opustila a místo psaní písmenek se učila něco jiného: jak najít na ulici jídlo.

Sama později vyprávěla: „I was living a hard life, where I was sleeping on the streets, and you couldn't have anything to eat at the streets." Žila jsem těžký život. Spala jsem na ulici a na ulici není nic k jídlu.

A pak jednoho dne, v roce 2005, viděla Phiona, jak její bratr Brian kamsi mizí každý den a vrací se s úsměvem. Šla za ním. Tajně. Krok za krokem ho sledovala prašnými uličkami Katwe — až došli k jedné staré verandě.

Talíř kaše a podivné figurky

Na té verandě stál chlap se širokým úsměvem. Jmenoval se Robert Katende. Robert byl misionář z organizace Sports Outreach Institute — to je křesťanská parta, která dělala v ugandských slumech sportovní kroužky pro děti. Robert sám vyrůstal v chudobě a věděl, jak děti v Katwe žijí.

Robert vymyslel jednoduchou věc: každému dítěti, které přijde na jeho kroužek, dá hrnek kukuřičné kaše. Stačilo přijít. A naučí je cokoli — fotbal, čtení… a taky zvláštní hru s malými dřevěnými figurkami na čtverečkované desce. Říká se jí šachy.

Phiona nepřišla kvůli šachům. Phiona přišla kvůli té kaši. Sama to řekla: „That time I just wanted to get a cup of porridge." Tehdy jsem chtěla jenom hrnek kaše.

Byla bosá, špinavá od bláta a ostatní děti se na ni dívaly skrz prsty. Některé jí říkaly, ať jde pryč. Ale Phiona se nedala. Ten hrnek kaše stál za to, aby si sedla a poslouchala, co ten pán s úsměvem vykládá.

Kůň, který skáče přes pěšáky

Šachy jsou stará hra. Hraje se na čtverečkované desce a každá figurka chodí jinak. Pěšák smí jenom dopředu. Věž běhá rovně, jako kdyby jela po pravítku. Střelec chodí šikmo, jako kdyby tancoval. Kůň dělá kličku ve tvaru písmene L — a smí přeskočit i ostatní figurky. Královna chodí kamkoli, je nejsilnější. A král? Ten musí být v bezpečí. Kdo nechrání svého krále, ten prohraje.

Phiona se nejdřív koukala. Pak se naučila, jak se která figurka jmenuje. A pak ji někdo začal porážet — pořád a pořád. Phiona se zlobila. A vracela se. Znovu a znovu.

Trvalo to skoro rok, než začala vyhrávat. A jakmile začala — vyhrávala pořád.

Z verandy v slumu na šachovnici Ugandy

V roce 2007, když bylo Phioně teprve jedenáct, vyhrála ugandské mistrovství dívek do dvaceti let. To je úžasné už proto, že ji všechny ostatní hráčky převyšovaly o hlavu a hrály šachy od malička. Phiona se naučila pravidla teprve před dvěma roky. A teď byla nejlepší dívka v zemi.

A jak to bývá — vyhrála to i příští rok. A potom rok nato. Třikrát po sobě.

V roce 2009, ve třinácti, Phionu posadili poprvé v životě do letadla. Letěla do Súdánu, sousední africké země, na mezinárodní dětský šachový turnaj. Bylo to první cestování v jejím životě. Z verandy v Katwe rovnou do dalekých zemí.

Mistryně Ugandy

V patnácti letech se Phiona stala ženskou národní šampionkou Ugandy. A v roce 2012, ve svých šestnácti, dostala svůj první titul: Woman Candidate Master. Je to mezinárodní šachový titul — něco jako odznak, který udílí Světová šachová federace nejlepším hráčkám planety. A Phiona ho dostala jako úplně první dívka v dějinách Ugandy.

Mezitím už hrála na Šachové olympiádě — to je velký turnaj, kam jezdí národní týmy z celého světa. Phiona reprezentovala Ugandu na čtyřech olympiádách za sebou: v roce 2010, 2012, 2014 a 2016. Hrála proti hráčkám z Ruska, Číny, Indie — ze zemí, kde se šachy učí už ve školce.

Knížka a film

Phionin příběh se začal vyprávět. Americký novinář Tim Crothers přiletěl do Katwe, sedl si s Phionou na tu samou verandu, kde to všechno začalo, a napsal o ní knihu. Jmenuje se The Queen of Katwe — Královna z Katwe. Vyšla v roce 2012.

O čtyři roky později o ní natočil Disney stejnojmenný film. Phionu hrála ugandská herečka Madina Nalwanga. Trenéra Roberta hrál herec David Oyelowo. Maminku Lupita Nyong'o — herečka, která krátce předtím získala Oscara.

Phiona se na film později podívala a řekla o něm: „I think the film was a 90 per cent portrayal of me." Myslím, že ten film mě ukázal tak na devadesát procent.

Co po sobě zatím nechala

Phiona Mutesi pořád hraje šachy a dál pomáhá dětem v Katwe — vrací se na tu samou verandu, kde kdysi přišla pro hrnek kaše. Jednou se nechala slyšet:

„Chess is a lot like my life. If you make smart moves you can stay away from danger." Šachy jsou hodně podobné životu. Když děláš chytré tahy, vyhneš se nebezpečí.

A to je celé tajemství. Holčička, která neuměla číst ani psát, která spala v blátě a chodila bosa, se naučila přemýšlet o pár tahů dopředu. Naučila se chránit svého krále. A naučila se, že i v životě, kde má člověk málo, se dá vyhrát — když má kolem sebe někoho, kdo věří, že to dokáže. Třeba misionáře s hrncem kaše. A šachovnici.

Sources