Daniel Tipelt
Ann Makosinski: baterka z tepla dlaně
V roce 1997 se v Kanadě narodila holčička. Dali jí jméno Ann Makosinski. Tatínek byl Polák a kdysi pracoval ve vědecké laboratoři. Maminka pocházela z dalekých Filipín — z ostrovního státu v Tichém oceánu, kde je horko a kde rostou palmy.
Ann vyrůstala v městečku poblíž Victorie na velkém ostrově při západním pobřeží Kanady. (Rostou tam obrovské jehličnaté lesy a do zálivu připlouvají velryby.) Doma se mluvilo i o Filipínách. Maminka vyprávěla o příbuzných a kamarádech, kteří tam dál žijí — a Ann jednou potkala jednu jejich kamarádku, na kterou pak nikdy nepřestala myslet.
Ta kamarádka byla holka jako Ann. Bydlela na Filipínách v domě, kde nebyla elektřina. (V Kanadě stačí cvaknout vypínačem a v pokoji se rozsvítí lampa. Ale na mnoha místech světa žijí lidé, kterým z kohoutku neteče voda a do žárovky nepřijde proud.)
Když na Filipínách zapadlo slunce, kamarádčin domov se ponořil do tmy. Ona se potřebovala učit — měla domácí úkoly jako každé jiné dítě. Jenže bez světla to nešlo. A tak propadla ve škole, protože večer nemohla číst svoje knížky.
Ann o tom přemýšlela. Říkala si: Vždyť ta holka neudělala nic špatně. Jen měla smůlu, že v jejím domě není proud. A v hlavě jí klíčila otázka: Co kdyby existovala baterka, která by žádný proud nepotřebovala?
Ann byla zvědavá holka. Už jako malá ráda rozšroubovávala staré přístroje, jen aby viděla, jak vypadají uvnitř. Ráda chodila do knihovny a četla články, kterým rozuměli většinou jen dospělí.
Jednou narazila na zvláštní věc — na Peltierův článek. (Peltierův článek je tenká destička. Když je z jedné strany teplá a z druhé chladná, vyrábí elektřinu. Trochu jako kouzlo: jakmile mezi její dvě strany dáš rozdíl teplot, na drátku se objeví slabý proud.)
Ann si řekla: A co lidská ruka? Lidská ruka je pořád teplá. Když ji přitisknu na destičku, jedna strana se ohřeje od dlaně. Druhá strana zůstane chladná, protože ji ofukuje vzduch v místnosti. To je rozdíl teplot — a z toho rozdílu se vyrobí trošička elektřiny.
Stačí trošička elektřiny, aby se rozsvítila malá LED žárovka? Ann se rozhodla, že to zjistí.
Ann začala bastlit. Sehnala si čtyři Peltierovy články a hliníkovou trubku. Z trubky udělala baterku. Články nalepila zvenku, aby se jich uživatel dotýkal dlaní. Vnitřek trubky nechala dutý, aby tudy mohl proudit chladný vzduch (a tak ochlazoval druhou stranu článků). Drátky propojila s malou LED žárovkou.
Pak baterku sevřela v dlani — a ona se rozsvítila. Bez baterií. Bez nabíječky. Jen z tepla lidské ruky a chladnějšího vzduchu kolem.
Svůj vynález pojmenovala The Hollow Flashlight. (Anglicky to znamená „dutá baterka", protože uvnitř té trubky bylo prázdno, kudy procházel vzduch.)
V roce 2013 se konala velká soutěž pro mladé vědce z celého světa — Google Science Fair. (Pořádá ji firma Google a hlásí se do ní tisíce dětí a teenagerů ze všech kontinentů. Vybírá se patnáct nejlepších a ti přilétají ukázat své projekty do města Mountain View v Kalifornii, kde má Google své sídlo.)
Ann poslala přihlášku se svou Hollow Flashlight. Bylo jí patnáct let. Z tisíců přihlášek vybrali do finále patnáct projektů — a jeden z nich byl její. Byla jediná Kanaďanka, která se do finále dostala.
V kategorii pro patnácti- a šestnáctileté vyhrála. Porotci jí předali šek na 25 000 dolarů na další studium.
Po výhře dostala Ann mikrofon a otázky od novinářů. O baterce mluvila skromně. Říkala, že myšlenka přišla od kamarádky z Filipín — od té dívky, která neměla doma proud na učení. A že by si přála, aby Hollow Flashlight jednou pomohla dětem v zemích, kde je hodně tmy a málo elektřiny.
Ve stejném roce 2013 ji pozvali na konferenci TEDx (to jsou krátké přednášky, na kterých zajímaví lidé vyprávějí o tom, co dělají). Ann stála na pódiu, ukázala svou baterku divákům a vysvětlovala, jak Peltierovy články fungují.
Ann byla pak slavná, ale nepřestala bastlit. O pár let později vymyslela eDrink — hrnek na kávu. Když do něj dospělý nalil horký nápoj, hrnek z přebytečného tepla nabíjel telefon. Zase stejný princip: jedna strana teplá, druhá chladná, mezi nimi Peltierův článek, a z toho elektřina pro USB kabel.
Časopis TIME ji zapsal do seznamu 30 lidí pod třicet let, kteří mění svět. Časopis Forbes ji do svého seznamu zapsal taky.
Ann Makosinski neměla doma kouzelnou laboratoř. Měla zvědavost, knihovnu, pár součástek a jednu opravdovou kamarádku, která jí pověděla, že ve tmě se učit nedá.
A z toho vzniklo světlo. Stačí dlaň — a ono to svítí.
Když si jako večerní pohádku přečteš tenhle příběh, můžeš si pamatovat jednu malou věc: Někde na kanadském ostrově byla patnáctiletá holka, která si vzala čtyři destičky a hliníkovou trubku a postavila baterku, která nikdy nepotřebuje baterie. Protože si vzpomněla na kamarádku, která potřebovala číst.
- Google Science Fair 2013 — oznámení vítězů (blog.google)
- Ann Makosinski — Wikipedia
- Global News: B.C. teen's 'Hollow Flashlight' project makes Google Science Fair finals
- Christian Science Monitor: Teen's 'hollow flashlight' could bring light to Third World
- Victoria News: Victoria teen Ann Makosinski wins Google Science Fair award